sobota 13. srpna 2016

RECENZE | ROZLET GEMMY HARDYOVÉ

Autorka: Margot Livesey
Název v originále: The flight of Gemma Hardy
Rok vydání: 2012 (originál), 2014 (ČR)
Počet stran: 462
Nakladatelství: Plus


Anotace:
Rozlet Gemmy Hardyové je novodobou paralelou příběhu Jany Eyrové. Zprvu se může zdát, že si Jana pouze oblékla moderní šaty a přesunula se v čase do 60. let 20. století, ale román od Margot Livesayové není jen prostým převyprávěním jednoho z nejoblíbenějších příběhů anglické literatury, přináší zcela svébytný výraz a jazyk a mistrně propracovanou zápletku. Gemma jako by kráčela ve stopách své viktoriánské blíženkyně, přitom je naprostou osobitou, vnitřně nezávislou bytostí. Gemma Hardyová po smrti rodičů vyrůstá v rodině svého strýčka ve Skotsku. Narodila se na Islandu, kde se každý den dívala na moře, ale nic z toho si nepamatuje, dokonce ani své islandské jméno. Strýček ji pojmenoval podle vzácné mušle gemma gemma s tvrdou skořápkou, naučil ji anglicky a opatroval ji jako vlastní dceru. Jenže poté co se pod ním při bruslení probořil led, ocitla se malá Gemma ve spárech nepříliš milující tety a zlomyslných sestřenic a bratrance. Jedinou radost jí přináší příběhy z Orknejí, které jí vypráví pomocnice v domácnosti, pozorování ptáků a vidina stipendia na internátní škole v Claypoolu... Když je získá, má o krok blíž k vysněnému studiu na univerzitě. Sen se však rozplyne, když těsně před tím, než může složit maturitní zkoušku, claypoolská škola zkrachuje a ona si musí rychle hledat práci, aby se vůbec uživila. A kam jinam ji život zavede než na Orkneje, kde ji čekají osudová setkání...



Gemma Hardyová to v dětství neměla zrovna lehké - rodiče jí zemřeli, když byla ještě malá. Z Islandu, kde prožila první roky svého života ji poté bratr její matky odvezl do Skotska, kde ji přejmenoval na Gemmu a naučil anglicky. Na nějakou dobu se zdálo, že by Gemma mohla získat nový domov a milující rodinu, jako tomu bylo na Islandu, ale to by se pod strýčkem nesměl probořit led. Dívka tak přišla o dalšího člověka, na kterém jí záleželo, a společně s ním i o postavení člena rodiny. Ukázalo se, že teta ji z nějakého důvodu nejspíš nenávidí, a z bratrance a sestřenic už vůbec nejsou přátelské a milé děti, jaké znala. Cítí, že do domu U Tisu už tak úplně nepatří, a vlastně ani nechce patřit.

Proto je radostí bez sebe, když získá stipendium na dívčí internátní škole - nejen že bude vzdělaná a chytrá, ale také si najde kamarádky a hlavně, bude daleko od domu, ve kterém už pro ni není místo. Avšak Gemma to prostě nemůže mít jen tak snadné, a ukazuje se, že její bývalý pan učitel měl pravdu, když ji před touto školou varoval. Gemma je tu totiž společně s hrstkou dalších spolužaček brána jako pracující žákyně. A spíš pracující, než žákyně. A tak už se opět těší, až odsud zmizí. Odmaturuje, a půjde na univerzitu.
Ale opět se objevuje háček - krátce před Gemminou maturitou škola zkrachuje, a ona je najednou sama, bez maturity, bez peněz, bez domova.

Univerzita musí počkat, a sotva osmnáctiletá dívka si musí hledat práci a střechu nad hlavou. Přijme proto nabídku dělat chůvu zdivočelé holčičce na Orknejích. Plánuje zdržet se tu jen tak dlouho, aby si vydělala dost peněz a hned poté mohla udělat vysněnou maturitu. Ale všechny její plány se změní, když se seznámí se starším majitelem domu, kde pracuje a přebývá, s panem Sinclairem...
Že vám to zní docela povědomě? To je dost možné - jak už tvrdí anotace, Rozlet Gemmy Hardyové je novodobé zpracování dnes již klasického a oblíbeného anglického díla, Jany Eyrové. Margot Livesey vypráví příběh dívky, odehrávající se v šedesátých letech minulého století, a seznamuje nás s jejím osudem, který je opravdu velice podobný slavnému příběhu.

Ale pozor! V žádném případě nejde o žádné slepé kopírování něčeho, co už bylo dávno napsáno. Je pravda, že pokud jste četli Janu Eyrovou, moc překvapení na vás v této knize nečeká. Avšak autorka si sice vypůjčila hlavní kostru příběhu, přesto však přidala spoustu vlastních prvků, vedlejších zápletek a událostí, spoustu nových postav. Příběh je tedy i přes podobnost s knihou, kterou je inspirován, svým způsobem jedinečný. A také neuvěřitelně čtivý - Gemma Hardyová je psána nenáročným, lehkým stylem, takže nebudete mít problémse začíst - a jakmile se tak stane, uvidíte, že vám budou stránky mizet pod rukama.
Živě - to je to správné slovo. Popisy a celé vyprávění působí neobyčejně živě, Margot Livesey dokáže skvěle popsat krajinu tak, že i z pouhých pár vět si dokážete hned vše představit. A co se postav týče, jsou opravdu skvěle vykresleny. I ony působí živě, promyšleně. Gemma je fajn sympatická hrdinka, ten typ, s jakým se v dnešní YA literatuře setkávám jen skutečně zřídkakdy.

Pořád jsem měla pocit, že Janě Eyrové tak trochu křivdím, když vychvaluji Gemmu Hardyovou. Jana Eyrová vždycky bude kniha mému srdci nejbližší, už jen proto, že je to zkrátka ona, a žádná novodobá verze ji nikdy z jejího pomyslného trůnu nemůže shodit. Jenže ono to jinak zkrátka nejde - jak říkám, Jana je zkrátka Jana, přesto jsem však byla z Rozletu Gemmy Hardyové nadšená. Je to oddychovka, psaná tak kouzelně a mile, že mě jednoduše musela zaujmout. Navíc, a to je asi hlavní důvod, proč se mi Rozlet tak líbil, příběh Jany Eyrové tak moc miluju, že oceňuji každou možnost prožívat ho znovu, ale zase v trochu jiné podobě.

Takže abych to nějak shrnula: dostalo se mi krásného příběhu, skvěle napsaného. Jsem moc ráda, že jsem si ho přečetla a uvědomila si přitom jednu věc - že je to zkrátka příběh neuvěřitelně nadčasový. Že nesejde na tom, jestli je devatenácté století, nebo rok o nějakých sto let později - příběh Jany Eyrové se může odehrát kdykoli, bez ohledu na dobu.

MOJE HODNOCENÍ: 9/10


Žádné komentáře:

Okomentovat