středa 17. srpna 2016

NÁVŠTĚVA KNIHOVNY | 1




Začínám nový projekt, aniž bych měla pořádně rozjeté ty předchozí, nojo nojo. Ale takhle si alespoň budu moct vybírat z vícera, když nebudu mít na nějaký náladu, je tu další.
Eliza měla na blogu jeden pro mě docela zajímavý - Návštěva knihovny (který vymyslela Michelle M), jehož cílem je nafotit knihy, které jsem si, logicky, zrovna vypůjčila. Proč jsem se rozhodla právě pro tento projekt? Protože nejsem zrovna ten typ knihomola, co si jen tak zajde do knihovny, a odejde s plnou náručí. Já tam zajdu jen sem tam, a to většinou pro konkrétní titul. Ale zrovna dneska šla sestra vrátit nějaké knihy a zeptala se, jestli bych nešla s ní. Stejně jsem měla ještě v plánu do města jít, a knihovnu jsem měla cestou, takže jsem kývla. Ani jsem neměla v plánu nic si půjčovat, ale jen jsem strčila nos do dveří ( tohle je myšleno obrazně, protože ze dveří bych do té police neviděla, ale zní mi to dobře, no) zahlédla jsem jednu, hned kousek od ní druhou, a v té samé polici také třetí. A odejít z knihovny se třemi knihovnami, to je na mě výkon. Já jsem totiž strašná, když mám přečíst víc knih v daném čase, a tak si většinou půjčím, jak už jsem psala, tu jednu. 
A když jsem přišla domů, s třemi skvělými knihami, vybavil se mi projekt, který jsem jednou dávno četla právě na zmíněném blogu. A bylo to. Takže důvod volby tohoto projektu je následující - možná by mě mohl dokopat k tomu, abych do knihovny chodila častěji, než jednou za uherský rok.
A co jsem si to vlastně půjčila? Možná se některým z vás mohou pouhé tři knihy zdát málo, ale já mám dojem, že i ty "pouhé" tři knihy budu vracet na poslední chvíli, protože mám ještě něco rozečteného doma a blabla, znám se.
(Ještě se chci omluvit za kvalitu těch fotek..zkrátka a dobře, nemám se ani na co vymluvit, snad jen na špatné světlo, každopádně prostě neumím fotit, tečka. Ale co už, co je to za knihu poznat jde, tak alespoň něco. Jenom chudák Colin mohl být ostřejší.)

Takže, hned první kniha z leva je Vlak naděje od Christiny Baker Kline. Sáhla jsem po ní jenom proto, že jsem o ní slyšela ve spojení ze slovem úžasná. A byla jsem zvědavá, takže když jsem ji měla takhle na dosah ruky, nebyl důvod ji tam nechávat. A už teď vím, že úžasná opravdu bude, jsem si jistá (a vůbec v tom nehraje roli fakt, že byla v anotaci zmíněná Jana Eyrová...). Ne, opravdu. Hned po příchodu domů jsem si pročetla komentáře na databázi knih, které mě ještě utvrdily v tom, že rozhodně jde o knížku, kterou stojí za to si přečíst. To bylo celkem zbytečné, číst si ty komentáře, tak jako tak už jsem byla rozhodnutá, že ji přečtu (byla jsem rozhodnutá už v okamžiku, kdy jsem ji brala z té police). Opravdu moc se na ni těším, to téma zní zajímavě a určitě se mi dostane zajímavého příběhu, na který budu ještě dlouho vzpomínat.

Druhá kniha je Na co Alice zapomněla od Liane Moriarty. Tu jsem zahlédla jako první z těch tří, koneckonců je barevnější, větší a celkově tam byla tak nějak víc vystavená. O téhle knize jsem toho taky věděla jen poskrovnu, i když tedy o něco víc než u Vlaku naděje. Mělo by jít o příběh ženy, která se probere na podlaze posilovny, a nepamatuje si nic z minulých deseti let - tudíž se najednou cítí být devětadvacetiletou ženou, a tím pádem je dost překvapená, když zjistí jaký život její "starší já" vede. Zní to zajímavě, ale myslím že tuhle knihu budu číst jako první (proč, to hned vysvětlím.) Já totiž, ačkoli jsem jinak dítě nějakými speciálními talenty nepolíbené, mám
jeden docela pozoruhodný - když mám na hromádce víc knih k přečtení, nějakým způsobem, který je neznámý i mě samotné, rozeznám, která z těch knih mě bude bavit nejvíc. A takovou knihu si nechávám zpravidla nakonec (zkrátka to nejlepší nakonec), a o to víc se na ni pak těším. Tím nechci říct, že mě kniha Na co Alice zapomněla nebude bavit, spíš jsem na ni zvědavá z těch třech nejméně. Asi takhle bych to řekla.

No a poslední knížkou je Králova řeč od Marka Logue a Petera Conradiho. Abych se přiznala, ten film jsem neviděla, a na obálce byl můj oblíbený Colin Firth, takže jsem nad tím ani moc nepřemýšlela, a hned knížku přidala na hromádku k těm předchozím dvoum. I když jsem film neviděla, tak nějak ve zkratce vím, o čem by příběh měl být, a popravdě, zní to zajímavě. Na film jsem se měla v plánu podívat v nejbližší době, ale teď to asi odložím na později, až přečtu knihu. Samozřejmě, přečetla jsem spoustu knih, u nichž jsem dřív viděla filmové zpracování, ale dost často se pak stávalo, že jsem byla u knihy o něco víc zmatená, než když tomu bylo na opak. Takže asi takhle.

A co vy? Četli jste některou z těchto knih? A co vaše poslední návštěva knihovny?



Žádné komentáře:

Okomentovat