pondělí 15. srpna 2016

RECENZE | ŠEPOTÁNÍ

Autorka: A.G. Howard
Název v originále: Splintered
Rok vydání: 2013 (v originále), 2015 (v ČR)
Počet stran: 416
Nakladatelství: CooBoo



Anotace: 
Alyssa slyší šepotání květin a hmyzu, je to dar, který připravil o rozum už její matku. Pocházejí totiž z rodiny Aleny Liddelové, lépe známé coby Alenky z Říše divů, skutečné inspirace Lewise Carrolla, podle níž stvořil svůj proslulý fantaskní svět.

Když se matčin stav zhorší, nemůže už Alyssa své dědictví dál popírat a zjistí, že na těch fantastických pohádkách, které zná z dětství, je víc pravdy, než by se mohlo zdát. Vydává se na útěk, který zavinila už kdysi dávno právě Alice. Trhlinou v zrcadle se dostane do Říše divů, jež je mnohem ponurejší, než jak ji zná z knížek a stáhne s sebou i svého nejlepšího kamaráda a tajnou lásku Zacha. Na druhé straně už na ně čeká podezřelý, ale svůdný Morpheus a provází je při jejich hledání. Ale dá se mu opravdu věřit?



Alyssa není obyčejná dívka. Nejen že má poněkud morbidní zálibu ve vytváření uměleckých
děl z tělíček mrtvého hmyzu, ona navíc i slyší ten hmyz mluvit. A stejně tak květiny. Aby toho nebylo málo, zdávají se jí děsivé sny z Říše divů a snaží se s ní komunikovat někdl, kdo ani v nejmenším nepochází z tohohle světa.
Alyssa neví, co si má sama o sobě vlastně myslet - nejhorší na tom všem totiž je, že podobné události dostaly do blázince i její maminku.

Není však moc divu, že jsou Alyssa i její maminka tak trochu podivné - jsou přece potomky Alenky Liddelové, ženy, která inspirovala Lewisa Carrolla k napsaní světoznámé knížky. Zdá se, že všech ženy tohoto rodu jsou knihou nějakým způsobem ovlivněny, a jejich životy končí zpravidla tragicky. Že by je stíhala nějaká kletba? A že by dokonce nebyly vůbec tak šílené, za jaké je může okolí považovat? Alyssa je s největší pravděpodobností jediná, kdo to může dokázat, a kdo navíc může dávnou kletbu zrušit. Bude k tomu však muset sebrat odvahu, vydat se stejně jako její předchůdkyně králičí norou a poznat krásy i nebezpečí podzemní říše...

...i když krásy, to není slovo, které by se dalo v souvislosti s autorčinou verzí klasické Říše divů použít. Její svět je totiž všelijaký, ale krásný rozhodně ne. Květinám nejde o nic jiného, než vás sežrat a například místo známého, roztomilého králíka s bílým kožíškem se po podzemním světě prohání děsivá rohatá kostra.

Zkrátka, tahle kniha je jedna velká podivnost, ale ne taková, na jakou jsme zvyklý z Alenky v Říši divů.  A.G. Howard nám vykresluje svět v mnohem nebezpečnějších a bizarnějších barvách.

Po téhle stránce se mi kniha líbila, byla čtivá, napínavá, ne zrovna obyvklá, zkrátka skvělé čtení, které sice nemusí oslovit každého, ale pro milovníky něčeho lehce temnějšího, šíleného a netradičního to může být jistě dobrá volba. Pak tu byla ale ještě ta romantická stránka, a z té jsem bohužel už tolik nadšená nebyla. Nemám nic proti milostným trojúhelníkům nebo mnohoúhelníkům, jsou knihy, ve kterých je oceňuji, knihy, ve kterých mě baví. Ale tohle nebyl ten příklad. Jistě, jde o young adult, sem to svým způsobem už asi patří, ale autorka zvolila to největší možné klišé, jaké mohla. Hlavní hrdinka Alyssa se totiž rozhoduje mezi dvěma chlapci - jeden z nich je její skvělý kamarád, do kterého je už léta zamilovaná, klasicky milý, možná až přehnaně ochranitelský a nepříliš osobitý. Na druhé straně máme pro Alyssu nesmírně přitažlivého bad boye.

Nepopírám však, že se autorce nepodařilo vytvořit tajemnou a napínavou fantasy - to každopádně podařilo, do příběhu vnesla obrovskou dávku originality a napad samotný, tedy příběh prapravnučky nám všem dobře známé Alenky ve světě, který se však dost liší od toho, na jaký jsme zvyklý, je skvělý, a už jen kvůli němu jsem se na knihu moc těšila. Bohužel, výsledek mě tolik neuchvátil - druhou polovinou jsem se už těžko prokousávala, po slibném začátku jsem čekala něco trochu...víc.

Samozřejmě, najde se i spoustu světlých stránek - obdivuju autorčinu fantazii, kolik jí do celého příběhu dostala, stejně tak jako tu obrosvskou dávku tajemna, která vás po celou knihu provází, a to i tehdy, kdy se děj stále ještě odehrává v našem lidském světě. První polovina mě neskutečně moc bavila, hlavně počáteční kapitoly, kdy mi byla Alyssa ještě poměrně sympatická. Ona není tradiční hrdinka, mimoto má taky svůj vlastní pohled na svět a lehce ironické a kousavé poznámky.

Vím, že je spousta lidí, co sérii Šepotání milují a věřím, že si najde další a další příznivce. U mě se tak ale nestalo, a věřte mi, neskutečně moc mě to mrzí, protože jsem se na knihu těšila, a měla jsem od ní velká očekávání - byla jsem přesvědčená, že je Šepotání přesně tou knihou, kterou jsem hledala.

Přesto jsem však odhodlaná přečíst si i pokračování, a dotáhnout sérii do konce. Nemám ráda nedočtené série, a co jsem slyšela, má být vyvrcholení  příběhu naprosté...wow, kdy už nebudete vědět, čemu věřit. No, takové konce já mám ráda, takže jsem opět zvědavá a uvidíme. Třeba mě Šepotání ještě překvapí.

MOJE HODNOCENÍ: 6/10


Žádné komentáře:

Okomentovat